„Kvestuji, tedy jsem”
Klub Veselých turistů
NEJSI PŘIHLÁŠEN
Přihlásit se


Nastavte si Kvestweb jako domovskou stránku a nic se vám nestane!
NASTAVIT!

Pouze v IE

CO JE TO KVEST A JAK VZNIKL?  |   KVEST V ROCE 2005  |   KVEST V ROCE 2006


CO JE TO KVEST A JAK VZNIKL?

Nad touto otázkou si zástupy předních kvestologů a vědců vůbec lámou hlavy už mnoho měsíců. Je ostatně velice složitý úkol pojmout ucelenou studií celou podstatu kvesterského hnutí, jež od svého záhadného vzniku dynamicky nabírá na síle. Je také pravdou, že dostačující vysvětlení může podat jedině kvester sám. Protože od 16.4.2006 je kvest také řádně na WWW, je mou povinností – a povinností celého kvestu alespoň částečně poodhalit tu vzrušující roušku tajemství, která prozatím tento jihočeský fenomén halí. Nuže pojďme se nyní ponořit do temných vod dávné minulosti a vrátit se tam, kde to všechno začalo.

Pomalu končí rok 2003, je 28. Prosince a odjíždím, pozván dnes již kvestersky mrtvou slečnou Hanu Páskovou na malý výlet na Kleť. Ač přítomné až na zmíněnou Hanu příliš neznám, nálada je výborná, prosycená čpavým odérem krabicových vín a končící rok jako by byl předzvěstí něčeho nového a velikého. Ano! Poznav zde ctihodné pany Miroslava Suka a Pavla Výborného, dnes již zavedené a odpovědné členy výkonného výboru kvestu, domlouvám s nimi na přespříští víkend malou turistickou akci.

18.leden 2004 je tedy datum, které se nesmazatelně zapsalo od dějin lidstva. Toho dne se náš ensemble, obohacen o slovutnou slečnu Anetu Vejvarovou a další výborné krabicáky, vydal na sympatickou túru po trase Krumlov – Kleť – Kluk – České Budějovice. Během této inspirativní zimní cesty byly položeny základní kameny kvesterské ideologie. Bylo mi ctí se těchto prvotních disputací účastnit se zmíněnými A. Vejvarovou, M. Sukem a P.Výborným... Jak se později ukázalo, vznikl svazek neuvěřitelné síly. V tento památný den byl zřejmě také poprvé použit termín KVT – tedy Klub Veselých Turistů. Jeho autorem je podle všeho Pavel Výborný. Zapivše tuto radostnou událost v restauraci U města Krumlova jsme se jednomyslně shodli v provozu KVT pokračovat a smluvili další kontemplativní akci hned na příští týden.

Již v sobotu 24. ledna jsme tedy ráno vybaveni dalšími galony kvalitních lihovin vyrazili na Kraví horu. Do akce se tímto vrátila také Hana Pásková a přibyla ještě další účastnice. Hned na cestě zánovní Karosou se stala další pamětihodnost – byla zavedena ohebnější zkratka KVEST, již dnes již zná každý třiapůltý obyvatel euroasijského kontinentu a kterou se začalo běžně užívat jako podstatného jména (skloňujme podle vzoru hrad) Výlet se opět zdařil a začaly se tedy projevovat a realizovat dnešní kvesterské standardy, které byly nastíněny na předchozí akci. Totiž: dobrá pohoda, minimální náklady, levné víno a volný životní prostor.

O měsíc později, 21. února se odehrál další milý KVEST. Záštitu nad jeho konáním převzala už zkušená kvestra Aneta V., která již minulý kvest přijala funkci vrchní otvíračky a nálevnice vína. KVEST šel po trase Veselí – Lomnice – Veselí. Bylo tenkrát sychravo a zima, ale kvest opět nepozbyl svého půvabu.

Smutno je mi, když si pomyslím, že KVEST se prakticky odmlčel až do 19.června. Toho dne jsme Mírou Sukem podnikli svěží dvoudenní výlet do Pohoří na Šumavě, doplněni ještě JC, jenž se sice za kvestera považovat nedá, ale akce byla stejně znamenitá. Během tohoto víkendu jsme poznali, že existuje jediný živočišný druh, který je schopen ohrozit kvestery a kvestry. Jde o hlemýždě zahradního (helix pomatia). Naštěstí si s těmi slizkými zmrdy naše trojice nakonec poradila. Když vynechám červencovou návštěvu Černé Hory, která byla spíše oficiálním setkáním kvesterů a několika běžných smrtelníků, nastal další KVEST až 24. Září, kdy se M. Suk, Aneta V., Pavel V., Jakub Cejpek ale také Jiří Kadlec, Tomáš Severa a budoucí kvester Michal Vrtiš setkali na Čertových proudech pod lipenskou vodní nádrží. Spánek ve squattu v Lipně nad Vltavou - dej mu pánbůh věčnou slávu – se stal dalším mezníkem ve vývoji kvestingu.

10. října byl plánovaný KVEST zrušen.

Až 13. listopadu jsme se znovu sdružili. Tentokrát jsme prokvestili vltavskou rokli okolo Purkarce. Vidět rozněžněného Pavla Výborného, kterak vzpomíná na chvíle strávené v pivním opojení na svém táboře, bylo strhující. Kvest to byl – a je to asi zbytečné zdůrazňovat a donekonečna opakovat – opět skvělý.

Zlé jazyky cyniků by jistě tvrdily, že za poslední měsíc roku 2004 již žádný KVEST proběhnout nemůže, ale opak je pravdou: Za solidní kvestík lze bezesporu považovat i účast na zimním táboření, které pořádala jedna malá českobudějovická cestovní kancelář. Mé náklady na akci 2 ECU hovoří za vše.

To není zdaleka vše: o vánočních prázdninách jsme podnikli ještě (pro některé již tradiční) cyklistické hrátky kolem spřáteleného Veselí nad Lužnicí. Následná kalba, za niž KVEST vděčí panu Davidu Huškovi, byla naprosto dokonalá. Lepší dar k Vánocům si KVEST ani nemohl přát. To byl rok 2004, rok KVESTU.

Pro KVEST sepsal
P.Ž.
Viceprezident výkonné rady